Už jsem taky kačer zakladatel :)

Geocachingu se věnuji od léta 2011. Jako skoro každého začátečníka mě čas od času napadlo, že bych mohla něco založit, ale nakonec z toho naštěstí nikdy nic nebylo. Až jednou...

První pokus nebyl úspěšný
Po roce hry a odlovení asi 500 keší jsem si řekla, že bych mohla založit také nějakou svou. Chvíli jsem pátrala po tom, kam svoji keš umístit a čemu ji věnovat. Nakonec jsem při cestě okolo věnovala větší pozornost Mariánskému sloupku v Tuřanech a říkala si, že je docela zvláštní, že tu ještě žádná keš není. Že by bylo místo opravdu tak neznámé? Vyhledala jsem nějaké informace o sloupku a pustila se do psaní listingu. Místo jsem také měla vyhlídnuté, ale nestihla jsem svoji práci dokončit včas. Do přípravy keše mi vstoupila 10-denní dovolená v Dolomitech. Když jsem se vrátila, zjistila jsem, že byla publikována keš se stejným tématem, ale ve formě mysterky. Divila jsem se, proč se jedná o mysterku  a nakonec zjistila, že sloupek a jeho nejbližší okolí je v kolizi s finálkou jedné mysterky. Škoda, ale co se dá dělat.

Hurá na hvězdárnu
Čas utíkal a nálezy přibývaly. Narážela jsem na zajímavá místa, ale všechna byla poměrně daleko. Nechala jsem je být a říkala si, že třeba tam jednou někdo nějakou keš založí a ta mě přivede na místo znovu. Nakonec jsem jednoho dne dostala nápad. Po zkušenostech z prvního úspěšného pokusu jsem si raději nechala ověřit kolizi a dostala zelenou. Již dříve jsem nad keší na hvězdárně uvažovala, ale vždycky to šlo nějak ke dnu, ale tentokrát jsem si řekla, že už to musím dotáhnout do úspěšného konce a tak vznikla moje první keš (GC48Y6R).
V dávné minulosti hvězdárna keš měla (GCMXHR), ale to už je opravdu hodně dávno a navíc po 24 nálezech byla archivovaná. Dále tu začínají dvě poměrně složité mysterky věnované astronomii (GCW794 a GCX41J), ale samotné hvězdárně se nevěnuje ani jedna. Další důvod tu keš založit.
A když se konečně počasí rozhodlo, že bude slušné a já našla čas, vydala jsem se na terénní průzkum. Původně jsem plánovala, že by se tu mohla podařit umístit smallka, ale to se nakonec nepovedlo. Keš tedy je další městské micro, ale co se dá dělat, i pro mě to bude znamenat, že se na hvězdárnu budu muset chodit podívat častěji :)

Doufám, že je na místě
Publikována byla bez větších průtahů, ale dlouho nic. Zrovna po publikaci se roztrhl pytel s maily a za půlhodinu po publikaci jich došlo asi dvacet, ale žádný nebyl "ten správný". Po 40 minutách došel první found někoho pod bednou. Uff, je tam! :)

Teď už nezbývá nic jiného než popřát keši dlouhý život a pokud možno jen spokojené nálezce :)

Eternity a #1200

Tak se mi dnes konečně podařilo odlovit mysterku Eternity (GC25PKB).

Napoprvé se to nepodařilo
Eternity jsem se pokoušela odlovit už v zimě, ale to jsem nové souřadnice "opravila" ještě posunem ze starých souřadnic a na místě jsem nečekaně nic nemohla najít a až po zkontrolování terénního hodnocení keše mi došlo, že asi někdo bude nějaká chyba, když keš T1 hledám někde v houští v lese. Nevěděla jsem, kde se stala chyba a tak jsem hledání odložila na někdy jindy. Doma samozřejmě chyba zjištěna.

Adopce nebo archiv?
Bohužel potom se keš ztratila a původní owner se již geocachingu věnovat nechce a tak nabídl keše k adopci, jinak je archivuje. Archiv by byl v případě této mysterky (a dalších keší stejného ownera) opravdu škoda. Naštěstí se nakonec našel někdo, kdo by se keše rád ujal a tak byla znovu obnovena.

A jak jsem vlastně eternity luštila?
Ručně. Na napsání nějakého prográmku nemám "nástroje", ale algoritmus, kterým by se to dalo řešit jsem využila. Vytiskla jsem si zadání, rozstříhala ho na jednotlivé dílky, dílky označila a dala se do skládání. Napřed jsem zkusila pár náhodných pokusů, které nikam nevedly a potom jsem se pustila do systematického ověřování možností. Nevím, kolik z kolika možných jsem nakonec vyzkoušela, ale po pár hodinách a popsání několika papírů A4 bylo řešení na světě.

Skvělé luštění, ale samotná keš je tragédie
Nápad udělat takovouto mysterku se mi skutečně líbil. Nemám ráda mysterky "uhádněte se mě napadlo po pátem pivu" nebo "co jsem měl dnes k obědu", ale keše s jasným úkolem. A to byl přesně případ. Luštění sice nebylo jednoduché, ale opravdu mě bavilo. Bohužel samotná krabička je taková zaokapovka, kde terén nesedí (to by odlovil sám vozíčkář?) a místo stojí za nic. Škoda, docela mi to kazí celkový dojem z keše.

Přiznej se!

Musím se přiznat, že tahle kravina mě fakt chytla. Vůbec nečtu podobně "blbosti" na internetu, vtipná videa považuju za ztrátu času, když někdo vloží nějaký vtipný obrázek, přeletím ho, občas se zasměju, ale většinou si říkám jaká je to kravina. Tím nechci říct, že všechno, jsou kraviny, ale možná se jen vyskytuju mezi divnými lidmi :)

Když moji přátelé začali lajkovat tuhle stránku na Facebooku, nijak jsem tomu nevěnovala pozornost. Nakonec jsem neodolala a podívala se, co je to dnes za novou módu. A nakonec jsem zůstala na stránkách dýl než jsem čekala.

Hlavně vtipně
Jak sám autor projektu píše, přiznání musí být hlavně vtipná. Cílem je pobavit. Témata jsou různá, od podvodů u zkoušek, vztahů se cvičícími až po stížnosti, že na fakultě je málo holek. Vybírat ty nejlepší příspěvky sem nebudu, protože je to velmi těžké a kdo chce může si je všechny přečíst třeba na Twitteru, případně Facebooku. Jen škoda, že schvalování je tak pomalé a za každý den prý přibyde jen 15 příspěvků, což je škoda, protože už teď se těším na další.

A o co tedy jde? 
Projekt priznej.cz původně vznikl na ČVUT v Praze, ale brzy se rozšířil i na další školy. Dnes je možné se přiznat na všech velkých školách v ČR. Jejich přehled je tady.
Číst přiznání je nejjednodušší na Twitteru, jsou tam krásně pod sebou, na rozdíl od Facebooku, kde jsou vpravo vlevo a do toho ještě komentáře. Sice na Twitteru jsou jen příspěvky do 140 znaků, ale to je většina, jen málo příspěvků tuto hranici překračuje.

A co vy, už jste se přiznali? :)

Možná to tu opravdu bude žít ;)

První příspěvek o tom, že by se něco tady mohlo dít se tu objevil 1. května 2011 a od té doby nic. Teď, skoro po dvou letech tu píšu zase něco. Něco, co sice nic neříká, ale jen oznamuje, že se tu možná bude něco dít.
Opět mám chuť něco říct světu a tahle forma je proto ideální. Předtím jsem ji měla taky, ale ani nevím proč to skončilo tak, jak to skončilo - nic se tu za tu dobu neobjevilo. Tak snad to teď nedopadne stejně :)